Pokora

Odpuštění
» autorka: nejsembásník
» archiv Básně / Ostatní
Odpusť mi, nemám právo soudit,
jen hříchy svoje tady sečítám.
Nechala jsem tvoje srdce bloudit
neměl si jít naší cestou sám.

Kdybych byla vedle Tebe stála
když ONA přišla, mladá,vyzývavá,
do Tvých očí bych se podívala
věděl bys, že jen já jsem ta pravá.

Nechal ses svést z naší tajné stezky,
silnicí širokou kráčel s kráskou svou,
svítilo slunko a bylo tak hezky,
s prvními kapkami odjela cizí Audinou.

S pokorou se zpátky ke mně vracíš,
už víš, že se mnou můžeš bouří jít,
pevná jak skála i když se někdy ztrácíš,
nad tvými kroky budu stále bdít.
» 04.03.2009
» komentářů: 7

» 04.03.2009 - 19:49
Barpob:
Cítím z toho zkušenost života...A sílu boje za lásku...Krásná...
» 04.03.2009 - 19:59
Mademoiselle Drea:
Hezky napsané, asi ho musíš opravdu moc milovat, když mu odpustíš, že odešel s jinou.
» 04.03.2009 - 20:04
nejsembásník:
Miluji a odpouštím ...
» 04.03.2009 - 20:23
Jarin Kalin:
Že umíš odpouštět je hezké, ale musíš si dávat pozor...
» 04.03.2009 - 20:45
labuť:
Moc dobře Ti rozumím....zkušenost života, co dobře znám...
» 07.03.2009 - 11:48
toužím.jít.dál:
Odpoušťět se má – ale zda další „rány“ on Ti dá ... tak raději najdi jinou lásku – která smaže na duši bolestnou vrásku ...
» 07.03.2009 - 22:51
s.e.n:
Má vzácný charakter,kdo dokáže odpustit
i když to v srdci hlodá dál.
Předchozí: Topím se | Následující: Spojeni

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku