Po hostině

Usnul si, láskou znavený,
hlavu máš položenou v klíně,
mám v tváři úsměv blažený,
vystoupil si z mé síně.

Nechci Tě ještě probudit,
něžně si hraju s Tvými vlasy,
toužím Tě na ně políbit,
zažili jsme teď tolik krásy.

Naše dvě srdce zmámená,
splašeně tloukla v stejném rytmu,
ústa jsou jazyky spojená,
ztrácím se ve Tvém vřelém nitru.

Had jablko nám nabízí
a my jsme si ho klidně vzali,
nejsladší plody jabloní
pak společně jsme ochutnali.

Jídelníček byl bláznivý,
hostina smělá, jak má být,
byl si tak milý, vášnivý,
proto Tě nechci probudit..