Tančíme

Čeříš mi prsty hladinu v klíně,
na březích tůňky hladíš jemný mech,
tvé ruce proplouvají v bílé mlhovině,
z té krásy se mi zastavuje dech.

Cestičku touhy jazykem zametáš,
do klína šeptáš prosby smutných nocí,
otvírám bránu, do mě se zaplétáš,
tělem mi projíždí ten nejkrásnější pocit.

Vstupuješ do slabin, pronikáš nitrem sametovým,
proudem se prodíráš, už není cesty zpět.
Mé vzdechy znějí rytmem foxtrotovým,
spolu jsme roztančili pulzující svět.