Řeka lásky

Vstupuješ do řeky lásky,
strhává tě silný proud,
uzavíráš se mnou sázky,
zda je možné proudem plout.

Ze začátku trocha boulí,
od kamenů schovaných,
čas je do náruče schoulí,
odvane i loňský hřích.

Já mám sílu řeku zkrotit,
proplujem tou peřejí,
nebudu tvé city krotit,
ať se z břehů vylejí.

Řeka časem ztrácí sílu,
to jak hloubku nabírá,
je jak klidná voda v Nilu,
uvnitř cestu vybírá.

Kam nás strhnou její proudy,
to mě dneska netrápí,
teď si užíváme vody,
která smutky potápí.