O vánočních zvycích

Včera jsme měli poslední angličtinu se sympatickým Patrickem ze Seattlu. Patrick je asi třicetiletý štíhlý muž z úsměvem od ucha k uchu a podobné lekce angličtiny bych vám přál zažít. Uvědomil jsem si, že nikomu z naší skupiny nezmizel z tváře úsměv ani na chvíli na žádné z jeho lekcí.
Část jeho úspěchu spočívala nepochybně v tom, že na začátku lekce každého zvlášť uvítal a velmi se zajímal o to, jak prožil předchozí týden. Rozmluvil i ty největší počítačové bobry, což byl heroický výkon. Pozoruhodné bylo i to, co na sebe každý prokecl, když více přemýšlel nad angličtinou, než nad tím, co vlastně říká.
Ale co s tím mají Vánoce? Inu začalo to tím, že každý vzpomínal na svůj slovník pojmů, vztahující se k Vánocům. Takže padaly takové pojmy jako „christmas tree, chimney, carp, christmas carolls ..“ atd, radši toho nechám, ať tu neudělám moc chyb. A pak přišla otázka – jakéže máme my Češi vánoční lidové zvyky? Obvykle nakecám na lekcích více než dost, takže se snažím brzdit. Patrick použil svou oblíbenou fintu – zahrál na strunu českého patriotismu. Takže jsem si říkal – počkej, teď ti to předvedou, jak si my Češi a Slováci (ve skupině byli dva) umíme vážit národních tradic.

A nic ... Prý žádné takové zvyky nemáme.

Kolegové jsou poněkud mladší než já, je jim okolo třicítky, ale že by nic nevěděli o vánočních zvycích? Začal jsem rychle vzpomínat, abych zachránil propagaci naší kultury. Purpura, františek, adventní věnec, lodičky z ořechových skořápek, roztavené olovo, krájení jabka. Dalo mi to v angličtině pořádně zabrat, jen si to zkuste, vysvětlit to Amíkovi.
Nicméně jsem se zastyděl. Taky jsme to doma dělávali jen zřídka a poslední dobou vůbec ne. Rozhodl jsem se, že letos to tak nenechám. A co vy? Budou vám stačit rachejtle ze stánků?