Nespi!

Schází mi láska, nevíš snad,
že nestačí jen o ní psát?
Potřebuji Tvoji přítomnost,
doteky a dlaní laskavost.

Snažím se Tě probudit,
nemůžeš pořád jen snít.
Vábím Tě jak v lese straka,
probudit bych chtěla draka.

Moje ruce pod peřinou,
snad Ti trochu připomenou,
že máš doma vyvolenou,
před níž klečels na kolenou.

S úsměvem otvíráš oči,
peřina už letí stranou,
jedna pusa na obočí,
vzbudí lásku pěstovanou.