Lípy na hrázi

Lípa nad rybníkem snivě hlavu sklání,
prastarých vzpomínek má plnou korunu,
po hrázi rybníka na koni mladá paní
a za ní mladíček, to není láska z rozumu.

Jen břehy rybníka schovaly lásku jejich,
on něžně líbával ústa malinová,
že byla vdaná, to nepozná se v hájích,
těžko se tajná láska v srdci schová.

Pod hrozbou pekelnou hříchu nezabrání,
nešťastná láska stejně dál si kvetla.
Příroda rozumí a plní smělé přání,
do kůry stromů jejich srdce vetkla.

Dvě lípy u hráze, schovávám se v stínu,
větvemi spletené, listy se laskají,
už celá staletí boří kmeny v jílu,
tajně jim pod zemí kořeny srůstají.