Psychologická

Bez touhy, bez smíchu,
bez citu, bez hříchu.
Žiješ jak asketa,
trestáš se za léta
snad z minulého století,
dál valíš balvan prokletí.

Každý člověk je omylný,
ani Ty nejsi bez viny,
Tvé činy, kdysi spáchané,
jsou dávno prošlé, smazané,
nikdo se k nim už nevrací,
jen Ty v nich stále patláš si.

Sejmi si z nohou okovy,
táhnou Tě ke dnu chudoby,
klíč už Ti dávno leží v ruce,
rozum se vzpírá, slyším srdce
bije už v těle na poplach
minulost rozpadá se v prach.