V šeru hořících loučí...

Proplétáme těla, splývají nám údy,
probouzíme spolu zatím spící pudy,
Tvoje srdce cítím, na mé hrudi bije,
přichází k nám nocí něžná euforie.

Milující dlaně známou cestu značí,
pár dotyků vlahých na horkou kůži stačí,
omámená ústa do kouzel vášně zvou,
náladu máš dneska krásnou, toulavou.

Zmapuješ na těle všechna bílá místa,
včera, dnes i zítra, stále optimista.
Z deštivého rána vykouzlíš mi duhu,
večer do červánků zavazuješ mlhu.

Jsi pevný bod lásky v naší posteli,
tvoje tvrdé paže jsou jak z oceli,
však rozněžní se láskou u hořících loučí,
tam, kde naše cesty každičkou noc končí.