Čtenář

* * *
» autorka: nejsembásník
» archiv Básně / Ostatní
Naliju Ti lásku do skleněné číše,
vypiješ ji s chutí do poslední kapky,
už to zase slyším, opět píšu klišé,
o Lásce, co seká do mé kůže drápky.

Podrápaná záda, okousaná ústa,
horkou lávou touhy srdce spálené,
zaléváš mi slastí v duši místa pustá,
na rtech cítím vláhu s chutí plamene.

Známá vůně skolí těla na kolena,
ruce zakoření do úrodných míst,
slova lásky píšu, omámená, němá,
náruživý čtenář umí knížky číst.
» 23.03.2010
» komentářů: 8

» 23.03.2010 - 13:09
Kars:
Je toho tolik
že do jedné číše
se tolik lásky
nemůže vejít
Povidla se a to tak, že moc
ST+
» 23.03.2010 - 13:29
ROMAN LOHNERT:
velmi pěkná záležitost*povedla...
» 23.03.2010 - 13:41
Květka Š.:
Taky se mi líbí..
» 23.03.2010 - 14:15
xoxoxo:
pěkné ST!
» 23.03.2010 - 14:17
modrá...:
Povedená!
» 23.03.2010 - 18:53
labuť:
Z krásné duše se dá číst stejně hezky, jako z knížek...
» 24.03.2010 - 00:02
carodejka:
Duše je plná krás stejně tak jako kniha, moc hezky jsi to napsala.
» 24.03.2010 - 15:24
zelená víla:
kirásná..
Předchozí: Ztrácím se a nacházím... | Následující: Sny a realita

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku