V ponožkách

Venku mrazík, vítr duje,
zalézám si do pokoje,
stále cítím v duši zimu,
v hlavě slyším meluzínu.

Venku krásně, zpívaj drozdi,
tvůj pohled mě přibil ke zdi.
Bojím se každého stínu,
schovávám se pod peřinu.

Do knížky se mysl vzdálí,
horký nápoj prsty pálí,
z domova se ztrácí strach,
tetelím se v ponožkách.

V nich mám pocit bezpečí,
Tebe to však netěší,
je to moje odplata
za Tvá slova od bláta…