Stromořadí

Vkládám ti do úst rudou růži,
do dlaně horký kamínek,
prsty si utop v mojí kůži,
svlékni mě z úzkých ramínek.

Že nevíš co je poezie?
Rozehrát umíš skvělý part!
Netřeba rýmy, kde to žije,
s jistotou najdeš pevný start.

Do uší vzdechy rytmus ladí,
na všechno dva, jsi půlka JÁ,
až do vsi šumí stromořadí,
kterým se bouřka přehnala.