Spíme na čítankách ...

V neznámých končinách
bloudí má dušička,
jen špína v prasklinách
chybí v nich básnička.

Otvírám slabikář,
nejsou v něm písmena,
smutný je kronikář,
vazba je studená.

Až se múza vzbudí,
usedne mi v klíně,
zaspí přísný sudí,
báseň plyne líně.

Rozběhne se ruka,
po bělostných stránkách,
rozvlní se muka,
spíme na čítankách.