Báječná večeře

Můj muž nesnáší dielery ...
» autorka: nejsembásník
» archiv Básně / Ostatní
Můj manžel zastává názor, že když si potřebuji něco koupit, zajdu si do prodejny a v klidu vyberu …

asertivita mu nic neříká, takže prodejcům různých telefonních sítí i levnější elektřiny zabouchává dveře před nosem… /nutno dodat, že i Jehovistům/ …
Denně odolávám telefonickým nabídkám na výhru v podobě zájezdu, či dokonce skvělé dovolené, jen pokud budu tak laskavá a ve svém obývacím pokoji uspořádám hodinový sedánek v podobě předvádění různých velmi užitečných předmětů …
Snažím se odradit i telefonistky, které mě vydírají tím, že osoba, která mě doporučila, nedostane kýžený dárek a nebude mít možnost si koupit levnější spotřebič … mají smůlu všichni mí známí, neměli mě nahlašovat, protože dobře všichni vědí, že u nás těmto prodejcům pšenka nepokvete…

Přesto se občas stane … zkrátka JÁ neodolám nabídkám v televizních reklamách a výhodný domácí spotřebič, či velmi potřebný předmět objednám … a právě proto mi taky pořád někdo volá …
většinou všechny takto získané věci obratem vracíme … nebo po krátké, či velmi krátké době vyhazujeme – pro jejich „ nefunkčnost“ či odlomení, poškození atp….

tak se taky stalo, že mě volající zastihla poprvé na poradě u vedoucího /to bylo velmi trapné, ale moje vina – měla jsem vypnout zvuk /, podruhé při zdolávání lesního porostu, když jsem na dovolené funěla do kopce a nemohla popadnout dech –„ měla by jste na mě dvě minutky času?potřebovala bych se s vámi domluvit na jedné – pro vás velmi výhodné – nabídce!“ … máte smůlu, ale nevím, vydržím-li ještě jeden krok, natož abych si s vámi povídala … takže až napotřetí /děvčata jsou velmi trpělivá/ mě zastihla operátorka v příjemné náladě u kávy, relaxující u křížovky, samotnou …

odemlela všechny své předepsané litanie, nabídla večeři, kde nás bude asi deset lidí, nemusím s manželem, můžu si vzít, koho chci … tušíc, že to nebude jen tak, pokládala jsem různé všetečné otázky, ale paní mě ujistila, že to není spojeno s prodejní akcí – „nemusíte si sebou brát peníze, jen pár drobných na pití, protože večeři platíme my“… proč tedy na tu večeři jdeme ? „ je to jen proto, že jste BYLI VYBRÁNI, dostanete od naší firmy dárek za to, že jste v minulosti od naší firmy nakoupili“ /že jsme většinu vrátili už asi nikoho nezajímá/ … namítám, že manžela na předváděcí akce nedostanu … „ není to předváděcí akce, nebudeme vám nabízet žádné zboží „ určitě přijďte, čekáme vás v 18hodin, tam a tam … je to od vás pár kilometrů, budou tam ještě asi čtyři páry z blízkého okolí „… dobře – není to závazná přihláška, nemusím to rušit, pokud nepojedeme? – „ne, není“ … OK, uvidíme …

nepůjde-li manžel, možná některá dcera -možná dostanu nějaký dárek, který jsem vracela;-)… k mému velkému překvapení manžel souhlasil, pokud jen vyzvedneme dárek a dostaneme večeři, pojedeme spolu … možná někoho z těch lidí budeme i znát a strávíme příjemný večer … až zas takové nadšení jsem nesdílela, ale společnost mám ráda, tak proč ne …

dorazili jsme v přesně určenou dobu do zmíněného motorestu… v jednom salonku skupina osob… ve druhém salonku druhá skupina osob … před námi plný stůl místních štamgastů, nejméně polovinu z nich osobně známe … zastavím servírku – prosím vás, dostali jsme pozvání na 18. hodinu … „A to jdete na sraz spolužáků, nebo na PŘEDVÁDĚČKU??? „
Pode mnou se prolomila podlaha, manžel zbledl, zrudl, chňapl mě za ruku a se slovy JDEME mě táhl ven … – počkej, tak si alespoň vezmem ten dárek, ne???- žádný dárek, /další slova psát nemůžu, jsou velmi nespisovná a hrubá/ … opomíjím skutečnost, že nás určitě viděla i ona dielerka, stůl štamgastů se chechtal na celé kolo…
Ale já chci večeři!, nechci jet domů – chabě jsem namítala … jedeme jinam, dáme si večeři v klidu, nebudu při jídle poslouchat ještě nějaké kecy….

Skončili jsme v příjemné hospůdce, při svíčkách, vynikající večeře, ochotný personál … všechno je skvělé, jen je škoda, že jsme si nevyzvedli ten dárek, smutnila jsem … vytáhl tisícovku – už toho nech, něco si kup … za takhle krásný večer mi není líto peněz … zkrátka je to můj muž … hodný, srdečný, milující, ochotný, jen nesmí mít v dohledu jakéhokoliv dielera!
» 11.08.2010
» komentářů: 5

» 11.08.2010 - 09:48
Konec konců:
Pěkně podané dílko, závěr je pro mne dojemný a krásný... jj, také bych na předváděčku šla... na nějakou o hrncích, mám v úmyslu si koupit pořádné hrnce, nechcu žádné papíráky, které jsou běžně ke koupení všade možně v obchodech... chcu něco, co vydrží, na čem se opravdu dobře vaří.
» 11.08.2010 - 23:27
Zasr. romantik:
Fejetony moc nečtu, radši je píšu. ) Ale tenhle se ti povedl. Nebo se ti povedl manžel?! )
» 26.08.2010 - 14:30
sluníčko sedmitečné:
Velebte manžela:-) Povedené dílko!
» 08.09.2010 - 13:51
kuskus pruhovaná:
...a já vím, že nekecá...znám jejího manžela...ST(manželovi)
» 27.10.2010 - 10:00
Siorak:
Zasmál jsem se, díky. Oprav si, píše se dealer. Jinak, z vlastní zkušenosti – není manžel tak zuřivý, protože má strach z toho, že z dobrého srdce přeci jen nějakou kravinku koupíš?
Ale vážně – k těm dealerům. Jsou to obvykle mladí lidé, často v jejich první práci. Je dost smutné takto začínat a docela tvrdý vstup do dospělého života. Jejich práce je balamutit lidi a lézt jim do zadku. Je mi jich opravdu velmi líto.
Předchozí: Věčný boj ... | Následující: Život pod křídly ...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.