Pro mého nejvěrnějšího přítele
...myslím toho čtyřnohého,který si to vlastně ani nepřečte..
» autorka: isisleo |
Příleli můj nejdražší,co každý den mi radost přinášíš.
Děkuji,
za chápání mých bolestí,
které zalepíš láskou,tou nejlepší náplastí,
za hodiny kdy bloumáš se mnou krajinou,
když ostatní mi nic neprominou,
za čas, který pro mě stále máš,
a na sebe se nedíváš,
za něžnosti a mazlení,
když nikdo jiný nikde není,
za věrnost, kterou mi dáváš
a nic za ni neočekáváš,
za vzhled o který se nezajímáš
a rád mě stále stejně máš,
za veselé hraní a dovádění,
za každé tvé mrknutí...
i za těch pár chlupů v odění.
Jen lituji, že psí život tvůj,
kratší o tolik je, než ten můj.
Děkuji,
za chápání mých bolestí,
které zalepíš láskou,tou nejlepší náplastí,
za hodiny kdy bloumáš se mnou krajinou,
když ostatní mi nic neprominou,
za čas, který pro mě stále máš,
a na sebe se nedíváš,
za něžnosti a mazlení,
když nikdo jiný nikde není,
za věrnost, kterou mi dáváš
a nic za ni neočekáváš,
za vzhled o který se nezajímáš
a rád mě stále stejně máš,
za veselé hraní a dovádění,
za každé tvé mrknutí...
i za těch pár chlupů v odění.
Jen lituji, že psí život tvůj,
kratší o tolik je, než ten můj.
» 20.07.2006
» komentářů: 3
» 20.07.2006 - 12:17
smudlinek:
Prima nápad napsat o psovi, obsah Tvých slov by mohl být zajímavější, hlubší. Mě osobně se nejvíc líbila Tvá Anotace.
Prima nápad napsat o psovi, obsah Tvých slov by mohl být zajímavější, hlubší. Mě osobně se nejvíc líbila Tvá Anotace.
» 20.07.2006 - 15:54
isisleo:
smudlinku díky...spíš se teď bojím dát do toho víc..jsem pověrčivá...nechci o něj přijít,on je to už děda..
smudlinku díky...spíš se teď bojím dát do toho víc..jsem pověrčivá...nechci o něj přijít,on je to už děda..
» 15.09.2006 - 20:00
Cecilka:
Mám dva miláčky podobného vzezření,
od nich láska proudí v každé chvíli,
nic si nenamlouvám, nic nezdá se mi,
tihle tvorové mě taky mockrát „vyléčili“... )
Mám dva miláčky podobného vzezření,
od nich láska proudí v každé chvíli,
nic si nenamlouvám, nic nezdá se mi,
tihle tvorové mě taky mockrát „vyléčili“... )
Předchozí: To bylo pondělí... | Následující: Domácí idylka


