Zvony

» autorka: isisleo
» archiv Básně / Ostatní
Na světové strany,
zvony míru
nechat znít,
všemu lidu ukázat
jak má se žít,
chránit lásku,
důvěru a upřímnost,
to povinnost
měla by být svatá,
jinak život svěřený,
pouhá je cetka,
pohozená na zemi.
» 16.10.2006
» komentářů: 6

» 16.10.2006 - 20:58
Pavel Kotrba:
pěkně poučná
» 16.10.2006 - 21:09
Radiz:
moc moc pěkný
» 16.10.2006 - 21:33
JardaCH:
Promiň, ale na mě je to trochu moc patetický a mentorský... ne. Jak bych to řekl? Věřím, že to myslíš upřímně, ale mě tyhlety věci moc nesedí.
» 17.10.2006 - 06:57
WhiteSkull:
...není na škodu si tu povinnost občas připomenout ...
» 17.10.2006 - 07:49
Cecilka:
„...prosím teď ty zvony,
co do kraje znějí,
aby svoje tóny
dál srdci šířily. Prosím teď ty zvony,
ať nás provázejí,
prosím teď ty zvony,
aby láskou
nešetřily!!! Pro nás znějí zvony...“ A co se týče té mé básenky, možná bych to vědět měla,
ale chybí mi odvaha se ptát, možná tu bylinku jsem dávno objevila, jen nechávám ji ještě louhovat...
Děkuju...
» 17.10.2006 - 09:12
pisiwor:
Mentorský ani náhodou. Je dobré si uvědomit „zdvižený prst“.
Předchozí: Roucho beránčí | Následující: Jen kdyby...

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku