Cestou pírek..

Zamilovaná do nezamilované doby:
myšlenka cestou pírek uletí.. Nebo nějakou z dalších tvých básniček??? Já bych byla pro druhou možnost.. z čistě sobeckých důvodů ))

WhiteSkull:
...chtěla by ses na takovou cestu vydat ? ...:) ...

Levandule:
Cestou pírek.. šlapu k Tobě... do Tvé básně... do Tvého srdce... a víš, že je, že jsi fajn?

Favi:
)

s.e.n:
Hezké.Poetická cestička.

Mourek:
Však nové pírko přiletí, řekl bych – téměř vzápětí )

j.c.:
ve víru pingpongových míčků
ztratil jsem svou holubičku,
a ze zlatých pantoflíčků
zbylo pírko na malíčku...
(tak slzy mám na krajíčku)
)) J.C.s

Verule:
Krásná hra se slovíčky.
Je to pěkné. Víš to?

S&made:
moc hezky píšeš:o)

Siorak:
Takově něžně lehoučké. Jako pírko.
Ale možná taky moc nerozumím. Nejčastěji mám dojem, že ani sám sobě.
S tím jeřábem .. Stojím na nástupišti č. 6 v Praze na hlavním a vidím tři jeřáby, Mám asi 10 minut, tak si je prohlížím, uvažuji nad tím, jak si ten jeřábník mákne, když leze po těch šprušlích nahoru. Ty jeřáby mi připomněly asymetrické kříže a uvědomil jsem si, že on tam visí (ta kabinka) a zároveň sedí uvnitř. Říkám si – to by mohla být hádanka ...
)
Nic světoborného – příběh všední, jako nevyprané fusekle.

Marcella:
... jako sen ... lehounký nad ránem ...

HarryHH:
Ráno vědomí mlžné
z kaluží pije
naše vášně družné
se smutkem samoty
... nostalgie ...