Strom

Siorak:
Stromy miluji. Zvláště ty velké. Starý strom vyrostl sám a sám
na skalnaté málo živné půdě
má tvrdé dřevo díky větru hrám
v boji o život nepodléhal nudě. Chudá země, zato hodně prostoru,
široká ramena, mocné paže bohatýra
rostl všemi směry, nejen nahoru,
kolem není les, co každý strom svírá. Není to s lidmi podobné? Ve tvrdé
konkurenci obvykle také rostou jen
jaksi jednostranné – prý nahoru ke
světlu.
Chceme půdu bohatou na živiny a dusit
se mezi hojnými zájemci o totéž,
nebo radši tu chudší a více svobody?

muzikant:
...jdu objímat stromy, takové, o kterých píšeš...

Albertinka:
krása =))

WhiteSkull:
...:) ...

s.e.n:
Jako by jsi to napsala pro mne. Já stromy a poslední dobou i keře miluji.Krásná báseň.Měj se fajn.

j.c.:
znám také strom
s láskou zasazený
a věřit chci, že krom
něho jiný není
jen s vůní ženy strom
co láká k přiblížení..
J.C.s

Marcella:
... posílám úsměv ...

Roko:
)

Severka:
Pěkná...:o)

Lota:
...člověk,si myslí jaký je obr velikán, přitom je potvůrka maličká...měl by se pokorně poklonit... pohladit něžně každý strom a za svoji domýšlivost se tiše omluvit...

Jarky:
je to síla, má to pro mě ještě jinej skrytej význam osobní, píšeš dle mě hodně kvalitně

Liv:
Stromy si fotím. Mám silné, slabé, větrem ohnuté,lidmi uříznuté...Jsou zkrátka nádherné a vždy individua. Jako Ty.

Edo Tralipo:
Nádherná básnička, velice hluboká a silná

kakaoo:
moc se mi líbí:-)