Zrcátka

Levandule:
Dost mi to připomnělo nějakou moji prózu o šupinách, která padají lidem na víčka...
Pěkná

s.e.n:
Moc hezky a zřetelně vyjádřené city.

Marcella:
... jako odlitek z drahých kovů ...

frany73:
Odlesky zrcadel,
padají do vlasů,
nádherně napsané,
čtu v němém úžasu.

...srdce z ocele...někomu to není souzeno, a ač drahé kovy, pořád jenom kov

Lota:
Koukám, že vodenka předběhla moje myšlenkové pochody...
Srdce...z oceli?...přemýšlím...snad je to pro dnešní Svět dobře...když je ta ocel kvalitní, proč ne?...ale pro lásku?...to však jen moje úvahy...líbí se mi tvůj styl psaní...chvilku se mi sice kouří z hlavy, ovšem to už je zas o něčem jiném ))

WhiteSkull:
...kolik života odráží se v zrcátkách na tváři ? ...kolik radosti a smutku ? ...kdo ví...

Bíša:
Kapky lásky...

gallatea:
citam ju znovu a znovu.. a paci sa mi stale viac a viac...skvela!

Taog:
Píšeš ještě krásnější než dříve, díky

Trdlo:
vždycky někdo umí tavit...

Slávka:
to je moc hezky napsané )

Levandule:
Vynikající báseň. Nevím, co se mi líbí víc – téma, obsah, forma, závěr? Prostě všechno, zlatíčko :-*

její alter ego:
četla jsem ji několikrát, dobrala jsem se něčeho a děkuju