Venušin uzel

Věčné léto a půvab pouště ,
bohatá temnota
kde bujní údy ,
vlasy hustohřivé
a hvězdy ,
zeleně mořské.

Tam se promotává
s nocí den ,
snění , chtění
a náhody krásnější
tisícileté nepaměti .

Učiň tedy z noci den!

Když varem zlata rudým
proklál jsi srdce ,
i tělo bité o skálu
si vem .

V důvěrném prostoru ,
ať přívalem
rozpustí se a splyne ,
čas a dálka zoufalá .

Člověčenstva
vysypaný šrot ,
ať sváže ,
uzel Venušin .