Odpolední korzo v jiném světě

znáte to
loudáte se zahradou
hlavě dovolíte nemyslet
a kolem je najednou jiný svět..

..přejíždíte po silném listu
až ke špičce
(před xlety jste si „to“ přivezli od Jadranu)
prstík se pomalu a s rozkoší zhoupne
vnímáte ostny
ale vůbec vám nevadí

jdete dál
pohladíte stonky růží
víte, že některé mají obří trny
a jiné zase jen trnová miminka
naposledy přivoníte
(ach ta vůně)
k okvětním plátkům
a ony začnou padat a sněžit
vám pod nohy
možná mají nějakou prosbu či přání

o kousek dál vás obejme vrba
maličko rozcuchá vlasy
a její lístečky vás líbají
jako malé děti
pak zaboříte nos do něžné hortenzie
a máte pocit, že jste v nebi

„ babičkovské“ muškáty
obdivujete pro jejich sametovou krásu
vytrvalost a prostotu
květy vám moudře zamávají
a možná přidají nějakou radu
o podivínském tamaryšku
smutně se tvářící thůji
či rozesmátém „motýlím keři“..

..jen neradi opouštíte zelenou extázi
vracíte se do své hlavy
k myšlenkám
a realitě