Dědička černé vlajky
***
» autorka: isisleo |
rozklíčovala jsem strany míče
zašifrovala svět duchů
do země nadpřirozena
a jako dědička černé vlajky
se sílou
deseti hvězd ve vlasech
a rozmazleným Drakem u nohou
plavím se do své říše
do paláce přirozených záhad
růžových zahrad
a hanebných skvostů magie
na skále z věčného kamene
s motýlím křídlem na dlani
osudem
darovanou kartuší
a rudým rouchem
přináším vlnám oběti
a živly všehomíra
drží mne
v lásky věčném
bublinkatém objetí
vím,
že zvedá se hlas větru
hvězdná znamení
ukazují mu cestu
Babylónem
ohnivých stínů
vidíš,
po staletí nemění se nic
zašifrovala svět duchů
do země nadpřirozena
a jako dědička černé vlajky
se sílou
deseti hvězd ve vlasech
a rozmazleným Drakem u nohou
plavím se do své říše
do paláce přirozených záhad
růžových zahrad
a hanebných skvostů magie
na skále z věčného kamene
s motýlím křídlem na dlani
osudem
darovanou kartuší
a rudým rouchem
přináším vlnám oběti
a živly všehomíra
drží mne
v lásky věčném
bublinkatém objetí
vím,
že zvedá se hlas větru
hvězdná znamení
ukazují mu cestu
Babylónem
ohnivých stínů
vidíš,
po staletí nemění se nic
» 09.10.2009
» komentářů: 4
» 09.10.2009 - 18:55
Essylt:
To je nádherné... to bych taky chtěla být... )
To je nádherné... to bych taky chtěla být... )
» 09.10.2009 - 19:35
Elvien:
Přijemně se to čte, ale střed mi připadá jako suché vyjmenovávání nebo jako by sis sepisovala, co si zabalíš na dovolenou. Nevím, ta část mi příjde taková suchopárná.
Přijemně se to čte, ale střed mi připadá jako suché vyjmenovávání nebo jako by sis sepisovala, co si zabalíš na dovolenou. Nevím, ta část mi příjde taková suchopárná.
» 10.10.2009 - 10:52
j.c.:
co měnit, kdy a vlastně proč
na balvanu co zlobou srší
a dál cíleně se řítí
jak bláznivý kolotoč
s city bez přístřeší
do nulové prosperity
===
JIří senior
co měnit, kdy a vlastně proč
na balvanu co zlobou srší
a dál cíleně se řítí
jak bláznivý kolotoč
s city bez přístřeší
do nulové prosperity
===
JIří senior
» 12.10.2009 - 11:09
enigman:
no něco přece...ty bublinky stoupají do hlavy...
no něco přece...ty bublinky stoupají do hlavy...
Předchozí: Když kýchne osud | Následující: Odpolední korzo v jiném světě


