Kdesi mezi vršky a svršky

***
» autorka: isisleo
» archiv Básně / Ostatní
kdesi mezi vršky
vrcholy
a odloženými svršky
je hora s kamenným posedem
trčí tam už staletí
a s půjčeným triedrem
nakukuje..

srdce vklouzlo do podkroví
přehrabuje se v jarmaře po bábí
a hledá stopy po dědovi
kovadlině, měchu
a po dveřích
s velikou klenutou klikou
kterými se vcházelo do verštatu
ucítilo chuť bramborové buchty
neomylnou vůni sena
zvířat

a lumpáren

dost bylo vzpomínání
brouklo si
a nasoukalo se zpátky do těla
do orvaných riflí
a odkráčelo na ples lidí
tam v lesklých sklepeních
kde, živí neživoucí
tančí své mamotance
mrklo po koutech
a uvidělo čísi udýchané srdce
které před malou chvílí
hrabalo se v jiném

podkroví
» 22.01.2010
» komentářů: 11

» 22.01.2010 - 20:52
rezina:
Víc než pěkné ...ST
» 22.01.2010 - 21:50
René Vulkán:
Překvapivé vyústění, zajímavé obrazy.
» 22.01.2010 - 22:20
Kapka:
Jak řekl Vulkán... a moc se mi líbí
» 23.01.2010 - 01:21
Zefi:
Jeee...puvab!!!
» 23.01.2010 - 09:59
labuť:
Nemám, co dodat, je, že se mi moc líbí!
» 23.01.2010 - 16:27
Šerpík 1:
srdíčko určitě potom srdíčku
(dlouho si spolu povídaly)
něčeho ostřejšího skleničku
nejednu na povzbuzení daly
» 23.01.2010 - 21:57
s.e.n:
Hrabat se ve starých věcech v podkroví, by bylo zajímavější.
Ale skončily stejně spolu.
» 24.01.2010 - 21:00
j.c.:
... nezůstalo tam mezi těmi svršky
i zamilované srdce,
které se zapomnělo vrátit
do zmateného těla...?
****
Jiří senior
» 25.01.2010 - 06:52
enigman:
mršky...
» 28.01.2010 - 21:14
gabkin:
Málokdy se stane, že komentuji báseňku, kterou vůbec nechápu. O to víc je kontrastnější jí dát ST. Většinou totiž komentuji intuitivně. A ty kouzelné frakmenty díla, co jsem tady zahlédl mě prostě jen řekli, že je to o kráse okamžiku... . Je to jen moje smůla, že ji nevidím celou. Potvrzuje to to, že mnoho kouzelných dílek nám unikne jen proto, že zrovna nejsme naladěni na stejném kmitočnu vln poezie.
Je to prostě, jako když jsem viděl pár obrázků z filmu v předsálí kina a řekl si, ten mohl být dobrej, moje škoda, že jsem ho promeškal.
A k takovýmto dílkům se prostě člověk musí vracet. O to sladší je pak nakouknutí pod závoj, když se později povede.
» 12.04.2010 - 21:09
Slávka:
Šmaknote, ta je hebounká!
Předchozí: Přece stále.. | Následující: Čerstvé třešně

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku