Všechno má svůj čas

*
opřela se o kované zábradlí
nechala zvonit mobil
a vrátila se do protiproudu

..voda jako olej
překuluje se líně v zátoce
a nebe
coby čerstvě roztavené olovo
proniká póry, dusí dech
za pár desítek let
těžké kapky
rozplesknou se o kamenné dláždění
a bezhlesý oheň protne oblohu

její srdce zrychlilo chod

cípem kitunu osušila zvlhlé rty
a očima
pohladila nápis na svitku
- omnia tempus habent -
*