Beduín

*

zkoumal horizont
pohledem kalené oceli
za ním
jako záhadné sochy
v černém
mlčí mužové na koních

strážci

karavana se líně houpá
v dunách zlatého písku
poslední kapka
dávno je horkem vypitá
a fata morgana
začíná nabývat překrásné tvary
vůně a barvy

..bíle třpytivý palác
jako diamant
usazený ve smaragdech
s kouzelným okem Larimaru
exotický dech
boha žáru
je cítit ve všech zdech
a tam
na poduškách
lesklých jako paví peří
odpočívá v závoji
paní
vzduch kolem se třepotá
lenivě nabitou
energií..

těžce vztáhl ruku
po onom oparu
život na rtech ucítil
šťastně vydechl
..našel jsem tě..

a nad ním se skláněl
v třepotavém hávu

beduín

*