Vidět naze

Mbonita:
ano..člověk má jít ke kořenům..ve všem
požitkům,prožikům,pohledům na krásy přírody.. ST

Lota:
...nutíš mě k zamyšlení...

gabkin:
Zajímavé dílko. Jak již zaznělo v komentu, je podnětné.
Pokud má člověk trochu času, je tam dost k přemýšlení. Proto reaguji komentem. Kouzelny je právě ten způsob skryté myšlenky. Nevím, jestli je to správně řečeno, ale je v tom prostě něco, co mi po přečtení řeklo – V tom dílku je víc, než jsi četl. A nutí tě to číst znovu a pomalu a obracet slovíčka. Je to stejné, jako když jdeš v létě řekou a upoutá tě krása kamenů. Neodoláš a stejně musíš ten kamen vzít do ruky, aby sis to vychutnal.

s.e.n:
Je to pravda
kam tak spěchat
potom přehlížíme
to krásné co míjíme.

Zasr. romantik:
Ono i básnit umí málokdo! Ale tobě to jde! Suprovka! ST***! Básnička prostá, neohromující krkolomnými obraty, o to víc vědoucí ...

G.P.:
K tomu mi pomáhá fotografování – stačí si vzít foťák a sebrat psa a vyrazit do lesa, na louku, k rybníku a jen tak popocházet, postávat, dívat se ... přes hledáček i jen tak. To potom uvidíš věcí ... a naze

j.c.:
zvolni
již nejsi mladý kluk
a není kam se hnát,
s rozhledem na cestu vyjdi polní
kol úvratí a zašlých božích muk
kde uvítá tě podběl kamarád zvolni
krok již vlečeš těžce
tak řek sis kolikrát,
s úsměvem, co zdál se nefrivolní
záviděls běh srny ve vojtěšce
jak na prázdno cvak fotoaparát zvolni,
povedou tě rytmy
těch ptačích serenád
zástupem, kde psanci dobrovolní
moudrosti klid nachází a přítmí
život když odmítl dát reparát
***
Jiří senior

zelená víla:
hmm, lahůdka k zamyšlení..

Essylt:
Výborné, moc dobře se to četlo )

Veselý Drak:
Viděti naze – už jen ta přímočarost výraziva,
vyzrálost o zpomalení zpívá...
Fragmenty zralého vína v Tvých slovech zvou,
nespěchat – klidně jít – vidět a pochopit...

Jan Šoller:
Ano, smrtka je už blízko, možná, že budeš mít i šťístko, že jí brzy uvidíš.Ano, smrtka je již za rohem, já na ní kašlu!!!, dám si chleba s tvarohem.