Stín a pyramida z pomerančů

*

díval ses už na svůj stín
jak se mění
někdy je delší
než den vhodný k umírání
jindy tak kratičký
jako obava z větrných mlýnů

možná je to tím jak stále hledáme
a nacházíme to co nechceme
nebo si alespoň myslíme, že to nechceme
a to co bychom chtěli
je někde ukryté
nebo si to natáhlo škrabošku
a šmajdá to kolem nás
a my jsme tak zaslepení jeho maskou
že nic nevidíme
přemýšlíme o matematických přesnostech
vkládáme do vzorců celé bytí
a očekáváme výsledek hodný Enštaina
nebo Galilea
co já vím
jenže
ono by stačilo
nafouknout pár barevných balonků
a pouštět je do oblak
nebo postavit pyramidu z pomerančů
a nechat si prosvítit dlaně
malými slunci

*