Žízeň po..

*

soudní dvůr srdce
soudil mne za slova
jsi můj
však na řetěz
já tě ještě nepoutala
to tys hledal pohádku
a žízeň se vrátila ti
po vzpomínkách času

přichází bez zavazadel
vplete se do houfu žebráků
i básníků
a její opilý jazýček
rozkmitá misky vah
mezi nebem a zemí

padat nahoru
chtěls malou smrtí

dávno vím oč tu běží

však odsouzena já byla
hodit duši do moře
jsem musela
směla
či snad chtěla
sůl ji omývala doběla
chovala a houpala

a ty
postavils v písku hrad
s věží
co až za oblaka
a duhu míří

pak špitls mi do klína
vidíš
tak se luští
mnohá tajemství

*