Kdesi v zrcadlení...

Zjevil se tvor...z hor netečných…
ten,který v blažené neaktivitě znalcem,
vykázán do míst,
kterých se malinko děsí,
k zemi směřujícím palcem...
Podivné místo….
poháněné časem
stvoření...otroci...
manipulovaní hlasem…
tápajíc světlem
pohrdajíc tmou...
ve své ulitě
doufají ve štěstí…
ženou se kolem
nevnímají gravitační pole...
obaleni falešnou vírou,
mírou úspěchu se dmou….
přitom přehlídli,
pro slávu pomíjivou
že jsou stále v kole...
Jaký je výsledek
té lidské tvořivosti?
dílo zkázonosné,
sebezničující touhy
po dokonalosti….