zas....

si říkám:
,,co ke štěstí by lidem stačilo…
co by se jim tak asi nejvíc líbilo…
Já v tomto ohledu mám jasno,slunečně,
třeba i ostatní to pochopí konečně…
Stačí mi s někým prožít chvilku
v usměvavém zpěvném trylku,
zastavit na moment roztočenou osu života,
potěšit někoho a rázem zmizí prázdnota…
strávit čas mezi máchnutím křídel,
s někým,kdo jmenuje se prostě:
,,PŘÍTEL,,