Sklenářská....

Stojím zasklený…
ve vitríně prosklený….
Unavený…
vymknutou duši v dlaze…
rozbité srdce na podlaze…
vnitřním okem skleněným
dívá se skrze mne golem hliněný…
strnulý postoj harlekýna…
sleduji figuríny
a kolem hlavy
tančí kolombíny….
Ve skle se odráží
vyplašené pohledy lidí…
To my ne!...to udělali jiní….
kolem...
Věci podivné se dějí...
jedni do propastí skáčou…
bezradně...
za mamonem...
druzí jen pro sebe víc chtějí…
bezohledně...
honem….
Myšlenky tančí…
vyzývavě se svíjejí…
Oni je však zachytit nechtějí…
Myšlenky barvitě křičí
nejspíš se pominou….
Oni je však vyděšení
v šedi minou...