Kuřácká...

Zapálil jsem si
a pohled můj zamířil
do bodu žhavého konce...
jaká to podobizna lásky
oheň zpočátku
a chladnoucí konce...

Pod víčka
vplížil se mi kouř
a vyhrkly slzy...
tak jako láska
bez varování vstoupí
a sváže srdce uzly...

Dal jsem si šluka
oblak nikotinu
rozprostřel se tělem...
s láskou
se ve mlýnici
spolu semelem....

Tabák se zvolna mění v popel
vánek jej uchopil a zmizel s ním ve víru světa
země je pro nás jenom pouhý hotel
v prostoru vesmíru se nám líp létá...

Naposled nasál jsem
ten namodralý dým
žhavý uhlík potemněl
a nakonec zhas’
těžko najít slova
pro poslední rým...

i když?

Možná až zapálím si zas
rozfoukám opět jiskry nadějí a lásek v nás
Možná mi přibude další stříbrný hřeb i vlas
s láskou na cigáru se ale ve věčnosti budem pás...t...