Kukátko...

na nebi kvete černý kvítí a září jedno lízátko…
» autor: enigman
» archiv Básně / Ostatní
Ve skle noci
hrál jsem si
drobátko
sestavil jsem si
malé kukátko...
vzal jsem
pár
zrcátek
rozbil je
a ze střípků
vytvořil
obrázek…

není ledajaký
stačí jen lehce
pohnout kukátkem
a obrázek se změní
co nebylo je
a co bylo není…

možná hra pohybů
světel a stínů
zrcátek...
možná obrazy
že všechny konce
jsou jen odrazy
pro nový začátek...
» 07.09.2008
» komentářů: 7

» 07.09.2008 - 00:55
hanele m.:
kaleidoskop sem jako malá měla krásnej, barevný skleněný střípky – nádhera... vyrostla sem, ztratil se... dyž se mi narodila eliška a trošku povyrostla, vzpomněla sem si a chtěla jí jeden koupit – nenarazila sem na ten pravej nikde – vždycky měl v sobě místo barevných střípků kousku různobarevnýho plastu... a mně se stýská po tom ztraceným...
» 07.09.2008 - 11:47
Myrja:
moc hezky napsané ))
» 07.09.2008 - 12:22
spare:
Mít tak tuhle věc...pro své bezpečné snění,
a vyzkoušet, co mohlo být a není...
často život je zrcadlení.
» 07.09.2008 - 12:48
saddova:
me se z toho vzdycky delalo zle ,ale tohle je pekne poskladano a je mi porad dobre
» 07.09.2008 - 13:05
labuť:
Ten závěr se mi moc líbí...mít tak ty Tvá zrcátka.:o)
» 07.09.2008 - 20:06
okapovaroura:
krasohled zjasní svět
» 07.09.2008 - 22:55
pejrak:
mám svý zrcátko-kukátko a v něm krásnej svět.
Předchozí: Jako Blues... | Následující: Vrstevnice...

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku