muž který procházel sklem...

odkapává ticho...

kap...
....kap...
........kap...

závan...

sklo se rozvlnilo...

dotek dlaně
na hladině tváře
chvění v osrdí
epicentrum
podmořského zemětřesení...

rostoucí
tlaková vlna
rychlost světla
překonal
proletěl sklem
ani se nepořezal....

spad
dopad
pobyl pár chvil
a
pak se rozptýlil
v mlze...

nikdo neví jak se vytratil
jenom úsměv po něm zbyl
kdo ví jestli tu vůbec byl....

míček
v osudí
roztočil se
kdo ví jaký má cíl...