U přívozů...

nevyzpytatelných...
» autor: enigman
» archiv Básně / Ostatní
Ve stínu
šelestivého smíchu
srdcí lístků
červených dubů
u sukovatého stolu
s vůní pryskyřice
na terase světa
sfoukl jsem pěnu
hořkostí z žejdlíku duše…

s chutí jsem upil
řízné mízy z chmele
dva kroky
průhyb
krátký švih
a sleduji
culící se
sám sobě
sebe coby
hliněnou kouli
valící se
po hrbolaté dráze...

slepě
razím si cestu
lesem kuželek
z lip…
potlučený
plný šrámů
pořád věřící
že jednou bude líp…

takový způsob
rozmarných podzimů
zdá se mi...

býti šťastným…
» 11.10.2008
» komentářů: 5

» 11.10.2008 - 15:55
hanele m.:
a mně se zdá býti šťastným takovýto způsob psaní poezie... )
» 11.10.2008 - 16:28
střelkyně1:
A neboj zítra bude zase dobře.Krásně,podzimně opilá.:o))
» 11.10.2008 - 16:51
labuť:
Tý jo...tak ta mi vzala skoro dech!...vystihl jsi pravý okamžik mého rozpoložení )
» 11.10.2008 - 18:12
Churry:
Sdílím tvé štěstí (celým srdcem) „o)
» 11.10.2008 - 20:20
spare:
Dokud slyšet dokážeš šelestivý smích,
určitě bude líp.
PS: Ta tvá slovní slovní spojení fakt žeru:-)
Předchozí: Řecky... | Následující: Otřesený...

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku