od Pólu k Pólu...

prochází
zuhelnatělou krajinou
Ohňové země
a cepínem
táhnoucím za sebou
rozrývá souši duše...
u Mysu Naděje
do srdce
zasažen
tiše šípem z kuše…

v Kordilérách
zavěšen na laně
v náladě uvolněné
záhadně
bez jištění
do stěny cesty
skoby dní
jednu za druhou
zatlouká
jakoby necítil
bolest kamene…
na botách mačky
zaslepen chtíčem
přehlíží varování značky
neví
že se pohybuje
v zakázaném území
horské kočky...

s tornou křížů
brodí se řekami slz
v hlubokých kaňonech
a míjí údolí
nízkých výsluní…
uléhá do vřesovišť
v zemích keltských
probouzí se
na pláních grónských
poutník časem
po oběžné dráze
zahalen mlhou
kalící vodu
s horkou touhou v zádech
a tváří zabořenou
do věčného ledu...