Střepetání...

baví mě
když myslím na něco
ale
nepojmenovávám...
vytvářet
ale nevlastnit
působit
ale nezáviset
když něco moc chci
radši toho nechám...

občas rozbíjím sklo…

to
když se moc držím
toho co mám rád
a začnu lpět
na trvanlivosti..

to rozbíjení
uvolňuje energii
zbavuje křečovitosti...
to
mi totiž připomíná
že život je neustálá změna
že kráčím cestou pomíjivosti….

s podivnou lehkostí
míjím střechy domů
mraky
poslední vysílené ptáky
země se zakulacuje
a
stažená vlna
se převaluje...