vizionářská...

venku
mrazivý švihák
práská bičem
line se kantiléna
a na oknech
přibývají bizarní obrazce
ledových květů
cestou do lůna
jiných světů...

uvnitř
sálá divoká Carmen
lechtá po těle
letmým dotykem
bosou nohou
v perlivé koupeli
zvonivého smíchu
horských rolniček
a
já se smýkám
po podlaze
z týkového dřeva
nahý vařím
tancem šílenství
svatého Víta
v opojení chilli
a čekám
na chvíli
až se ztratíme
spolu ve stínech
Šangri-La...

a svět ať se klidně točí dál...