ze včerejška...

byl jsem na koncertě
v chrámu Páně
děti dětem
u vchodu
sice lehce popálen
to když jsem neprozřetelně
pohladil prsty svěcenou vodu
ale
o to víc šťasten…

odložil jsem čepici
plnou omylů
nesmyslných trablů a starostí
seděl v dubové lavici
zasažen amorem
popíjel tajně irskou rosu tullamore
oproštěn od všeobecného spěchu
v duši jednu holku
s moukou ve vlasech i jinde
a kolem
v uctivé vzdálenosti
poletovali okřídlení kameloti
roznášeli noviny
štědrým podvečerem
že se narodil jeden pán
já si podupával kopýtkem
s čertovským úsměvem
lidí hříšných
přál si být moukou
a snil o vánocích bílých…