v jedné místnosti...

stojí u prosklené stěny
sedmadvacátého patra
výškové budovy
a dívá se na repující světla
nočního města
v zrcadlení
tančících hvězd
na hladině zčeřelé kaluže...

světlíkem je slyšet
jen svist divokého větru....

náhle se zachvěla
slabý závan vzduchu
jí zčechral kadeře
je tu...

opřela se
o stěnu stínu
a přestože
v zádech cítí
mrazivý chlad severu
ve stejné chvíli
ji objímá a tělem
se přelévá sem a tam
horká vlna
z doteku jeho drsné kůže...

objev medůzy okamžiku
výjev nepoznané rozkoše...