na pobřeží...

průsvitnými oky
rozvěšených rybářských sítí
se provléká mlha
v obzoru zaražený
pár mořských orlů
jak dva hřeby
v ocelovém plátu
vichr vyzval
k divokému tanci
harém sněhových vloček
vyšňořených elegancí
podle své vlastní choreografie
já zkontroloval propriety v báglu
a vydal se klouzavým krokem
do záhadného trojúhelníku
vysekávat díry do plátna z ledu
nataženém po černém moři...
budu čekat
až se objeví bájní jeseteři
a kdo ví?
třeba mě pohostí
hrstí zubatých úsměvů
a kaviáru...