Babylonem Tvým...

šlehající polibky
z tvých karmínových úst
jiskří v mém mokrém těle
jak električtí rejnoci
proplouvající
mramorovanou podlahou...

Tvá okatá torpéda
velká jako dvě manty
naplněna touhou
pronikavě vstupující
mými prázdnými otvory
neochvějně míří k cíli
vybuchují
a Ty se vznášíš
v prostoru uvmitř
rozptýlená všude
korunována
císařovna mého moře...

živen nejjemnějším citem
pod vlivem
Tvého jasu
z polárního pásu
dravě Tě hltám...

pod Tvým stiskem
vždy podivně uvnitř zašelestím
a těším se
až začnou působit
mystické zvuky
z Tvé podmořské mantry....

na hřbetě
plejtváka obrovského
ladně cestujem...

Vznešená
s Tebou neplatí
čas ani vzdálenosti
proplétáme se
korály melodičnosti
pojď
zmizíme spolu za útesem
do hlubin oceánu noci...