veterán...

co stále hlavou vráží do zdí...
» autor: enigman
» archiv Básně / Ostatní
v očích roztančené
mžitky infračerna
temeno duše
rozčísnuté ohnivou pěšinkou
chvíle plné rtuti
rozkutálené do ztracena
a pobřeží srdce
bičuje zběsilý příboj
rudého vlnobití...

je fascinující
jak se smysly hroutí
když narazí
na nějakou nepříjemnou pravdu
utrhnou se ze řetězu
a začnou stavět zeď
před náporem děsivé reality
když křehký chod
psychického aparátu
pocuchá napětí
z milostných holocaustů...

schopnost myšlení
se pomalu vytrácí
hudba doznívá
až se rozhostí jedna jediná nota
která pohltí všechny zvuky světa...

co je však zvláštní
neumírá
pokaždé přežije
a čeká...

na nové pohlazení...
» 19.02.2009
» komentářů: 5

» 20.02.2009 - 00:26
Markéta Hl.:
ta je skvělá, taková plná vášně
» 20.02.2009 - 11:40
WAYWARD:
...za ST
» 20.02.2009 - 14:35
Konec konců:
Jj, ST! jednoznačně. Skvělé obraty, dobrý nápad, myšlenka lehce hloubavá...
» 20.02.2009 - 21:50
zvířenka:
naděje neusmrtitelná...
» 10.05.2009 - 23:56
drsnosrstej kokršpaněl:
tři hvězdičky
Předchozí: noční pohled... | Následující: lákavá...

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku