kavární...

v kavárně na růžku
malého náměstí
U skloněného slunce
vznáší se paní kavárníková
kolem malých stolků...

v květovaných šatech
vonící skořicí a vanilkou
roznáší laskominy
a tureckou kávu
z plechové dózy
pomalované portréty
pána v trubanu...

na stěnách
plakáty šílených hrdinů
a romantických padouchů
s pronikavými pohledy
před kterými Dámy cudně klopí zraky
ostýchavě titěrnou lžičkou
vkládají do úst dortíky
a tváře zářící cukrbliky
schovávají do vějířů...

já ležím venku v trávě
na kostkované dece
u rozevřeného slunečníku
před sebou verneovku
a sním potají
o dálkách a dobrodružstvích
které tam někde na mě čekají...

už se těším...

právě mi začaly dva roky prázdnin...