žabařská...

dřív jsem byl pulec
a moc toho neuměl
tak jsem poučil
svůj talent rozvíjel
něco se povedlo
a někdy vyšuměl....

z místa bez rozběhu
skočim i tři metry
nekouřim nepiju
/to kecám/
a nenosím svetry...

zpívám rád
i když skřehotám
/děsně/
někdy průhlednej jako sklo
a jindy zavrtanej v hlíně...

kdysi růžolící
štíhlej jako proutek
teď občas zfialovím
trochu při těle
a vypadám jak krtek....

občas mě nějaká slečna políbí
až se z toho orosím
/asi čeká na zázrak/
potom v úleku zkoprní
páč nic se nezmění
jsem stejnej
usměvavej žabák...

víc už nepovím...

KVAK!