Má Rafael...

jsem s tebou...
» autor: enigman
» archiv Básně / Ostatní
klečíš
na týkové podlaze
v klobouku
s pavím peřím
v koutě prázdného bytu
opřena o bílé zdi
najednou tak neosobní
a sterilní...

pláčeš
a na nahém těle
tiskneš tělo kytary
nasáklé jeho živočišností...

čekáš
i když víš...

on už se nevrátí...
» 17.09.2009
» komentářů: 12
» 17.09.2009 - 10:51
hašlerka:
..už sám název je úchvatný...ST!
» 17.09.2009 - 11:03
Hazentla:
Jo, název úžasný a báseň ještě úžasnější..ode mě taky ST..a dala bych jich víc, kdyby to šlo
» 17.09.2009 - 11:10
labuť:
Jako živá...
» 17.09.2009 - 11:49
pejrak:
Kdo umí,ten umí!A umí čím dál líp.
» 17.09.2009 - 12:24
Psavec:
Zasloužíš další poklonu.
» 17.09.2009 - 19:04
isisleo:
..ale klobouk..stále bude zelený..
» 17.09.2009 - 19:45
kikis:
Pro mě malba, vidím ji a nezdrhám od ní...tady se zastavil čas.
» 17.09.2009 - 20:07
Mbonita:
klečí stín
srdce z pavučin
opletlo jeho smutky.. ST
» 17.09.2009 - 22:23
Lady L:
někdy je lepší, když se nevrátí,
jenže to dojde až po letech,
kdy dělá ze života peklo
a láska se pomalu mění ...
» 18.09.2009 - 10:21
Kapka:
... ST*!
» 18.09.2009 - 21:05
Tanzania:
sterilní..
celá v bílém
přiškrcena.ST
» 30.09.2009 - 15:54
šuměnka:
rozezněla tóny tklivými
a tiskla všechny, co ji čtou
odešel..snad možná do zimy
a jí jen zeď už zbyla oporou...
© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku