záskok...

zubatá
bez krutosti
v rámci své profese
dokonalostí
sekla kosou
na horizontu událostí
se tři rozměry
rozprostřely do dvou
jeden kabátník
převlík sako
stal se z něj náhradník
a objevila se cesta
co v první chvíli vypadala
jako barevná sebevražda...

z torza
myšlenkových mostů
na osamělém pilíři
uprostřed řeky
se pomalu začínají
usazovat semena
a klíčí stromky
asi jako housenky
co se mění v motýly
a taky mají pocit
že umírají...

někde uprostřed
v zádech prvních vítězů
před posledními poraženci
protlouká se
klaun tragiky
hrnoucí světlo
mezi extrémisty
smějící se
nepříčetně sám sobě
i své víře
v řád logiky
a reality skutečnosti
než ho černá díra pohltí...

zpátky
do jiného světa...