čtverylka...

vzala sis na sebe
mechový svetr
a já zavětřil
jak irský setr
kdesi ve spleti ulic Dublinu
uhrančivým pohledem
vrháš jehličky
a já se rozježil
jak zelené jedličky....

oči jak dvě želízka v ohni
v tmavém rámování
pouhým dotykem
zatloukáš do mé kůže cvočky
a uvnitř hlavy
svými podpatky duní
zdivočelé davy cvrčků
zaplavující náměstí
Nebeského klidu v Pekingu...

hrdá bojovnice
Petrohradské kavalérie
v rudých šatech
a kožené bundě
se zlatými prýmky
umocněná
veselými detaily z kožešiny
vražedná kombinace
visím na maliní
kterým se usmíváš
a začínám se těšit
až mě rozmačkáš...

ochutnávám z tvé pleti
nádechu sametu
dozrávajících broskví
naše těla se vlní
pohybem mořských koní
na palubě gondoly
kopírující křivky sinusoidy
písečné duny
a Benátskou nocí
padají Orionidy...