truhlování...

vítr ustal
větrníky posmutněly
mapy se zhroutily
do komatu
a boty na ven
pomalu zapadají
naděleným sněhem...

pak ale
něco pohlo vzduchem
tys pootevřela víko
vyskočila z malované truhly
a začala hrát
na papírový klavír...

doteky morseovky
tvoříš mřížku skladby
z očí ti kvetou kytky
a já cítím chvění
chutí na jazyku...

na špičce
kohoutího hřebínku
jsi roztočila glóbus
ústa špulíš do kornoutu
když taháš za šňůrku
a já pozoruji
jak se pářu
a třepí se mi ruce...

pak jsi poskládala
všechny cesty
do vlaštovky
a ona vlétla
do mého srdce...

smotalas nitky
vykasala suknici
a řekla pojď
smícháme cukr se solí...

víko zaklaplo
a my zmizeli v truhlici
tam
kde nás tenhle svět nebolí...