zacloněná...

čekám
jestli se objeví
napjatý jako struna
hudební abstinencí...

odněkud přichází
nežádá
nenabízí
záhadně usměvavá...

mám rád
když se ukazuje
rozkošně zakloněná
plna sil a energie
ale
pak zničehonic zmizí...

zvláštní
mám pocit
že jednou se už neobjeví...

najde si své místo
tam
kde by mohla skutečně být
tím čím chce
naplnit svůj život
prožít...

skoro neznatelně
dala mi do dlaní
nedočkavě
malé znamení...

promiňte už musím jít...

za ní...